Hostující článek Gabora Steingarta - Pozor, pane Scholzi: Šest neklamných důkazů vyspělosti občanů

FOCUS online Hostující článek Gabora Steingarta - Pozor, pane Scholzi: Šest neklamných důkazů vyspělosti občanů Gabor Steingart (Berlín) • 1 hodina • 3 minuty čtení Olaf Scholz se považuje za třídního učitele národa a podceňuje inteligenci občanů. Reagují potutelně a zrale, jak dokazují poslední volby a průzkumy. Voliči vždy neměli mezi elitami dobrou pověst. „Nejlepší argument proti demokracii je pětiminutový rozhovor s průměrným voličem,“ řekl kdysi britský premiér Winston Churchill. Levicový elitář Karel Marx také nebyl příznivcem lidového vládnutí, a proto dal přednost diktatuře komunistické strany. Jako šéfredaktor Rheinische Zeitung si prý nalepil na dveře lístek s nápisem: "Tady končí demokracie." Olaf Scholz také nemá o občanech příliš vysoké mínění Proč je to důležité: Olaf Scholz také nemá o občanech příliš vysoké mínění. Vztyčený ukazováček by mohl být jeho logem. Nové volby by nejraději odložil. Malý občan potřebuje vánoční klid. Občan to ještě musí zpracovat. Scholz se nevidí jako zástupce lidu, ale jako jejich třídní učitel. Tento způsob myšlení je běžný, ale nesprávný. Lidé, které Heinrich Heine s láskou nazýval „velký hulvát“, jsou chytřejší, než si mnozí politici myslí. Průzkum veřejného mínění a nedávné volby nám poskytují šest neklamných důkazů vyspělosti občanů. #1 Látka nemůže být nahrazena hvězdnou silou Pokusy zvrátit americké volby velkým množstvím hvězd a hvězd selhaly. Podporu Kamaly Harrisové Taylor Swift, Beyoncé a Jennifer Lopez viděly miliony voličů jako důkaz toho, že Demokratická strana je více doma v Hollywoodu než v dělnických čtvrtích Detroitu, Pittsburghu nebo Bronxu. Trump to snadno využil ve svůj prospěch: "Nepotřebujeme hvězdu, protože máme politiku." #2 Voliči trvají na ekonomických prioritách Většina voličů nemá vzdělání v obchodní administrativě, ale znají ekonomické priority. Jsou alergičtí na přílišné upřednostňování klimatu, identity nebo sociální politiky, protože chtějí nejprve zlepšit své ekonomické postavení a poté uhlíkovou stopu své země. Firmy nejsou jejich nepřátelé, ale jejich zaměstnavatelé. Tady nejsou ošizeni, jak si levice myslí, ale tady zažívají svou vlastní účinnost. A pokud ne? Pak nemění své základní politické přesvědčení, ale spíše společnost. #3 Ochrana klimatu není zastaralá Pozor na špatný úsudek: To naopak neznamená, že jsou lidé sociálně zarputilí, jazykově necitliví a ekologicky nezaujatí. Nedávné volby v USA a Evropě nebyly o konci ochrany klimatu, ale spíše o vyvážení, převážení politického portfolia. Strany, které by se nyní zaměřovaly na menší ochranu životního prostředí a přednost spalovacího motoru, skončí bezvýznamně. Nejprve ztrácejí mládí a pak většinu. #4 Občané nejsou dluhovými puritány Pokud jde o rozšiřování dluhu, voliči nejsou hákliví. „Dluhový strop“ v USA, který existuje od roku 1917 a nyní se zvýšil více než 100krát, dluhová brzda v Německu a maastrichtská kritéria v eurozóně nejsou schopny získat většinu v žádné zemi západního světa. Z genetického hlediska je pravděpodobnější, že voliči pocházejí z Keynese než z Lindnera, což znamená, že ekonomický záblesk na pánvi je vnímán jako oteplení. Bohužel to podporuje inflaci a změkčuje měnu. Občan pak hrozí dluhovým politikům nejvyšším trestem: odvolením. #5 Politik strany může být hrubý, státník ne Olaf Scholz to teď musel zjistit. Jeho záměrně hrubé vyrovnání s vlastním ministrem financí, přečtené z teleprompteru, na něj opětuje palbu. Prohlášení, že Lindner je „malomyšlý“ a „stranický politik“, občané vnímali jako málo státnické, a proto pochybné. Scholz, který se chtěl pomocí své Philippiky přeměnit z ovlivnění mocenskou politikou FDP v herce, se přepočítal. Peníze za pád vlády šly od Habecka (zákon o vytápění) přes Lindnera (dluhová brzda) k darebákovi Scholzovi. #6 Obranná reakce na mediální paternalismus Voliči nyní pohlížejí na roli médií stejně kriticky jako na roli politiků. Noviny a televizní kanály by měly informovat a inspirovat, ale ne indoktrinovat. Otevřená volební doporučení – s nimiž si redakce dělá politikovu pušku – vyšla z módy i v USA.