Dánská tajná služba pomáhala USA špehovat německou kancléřku Angelu Merkelovou

Ve společném vyšetřování evropských médií byla odhalena spoluúčast Dánska na skandálu NSA se špehováním německých politiků. Dánská tajná služba pomáhala americké Národní bezpečnostní agentuře (NSA) špehovat vedoucí představitele EU, včetně německé kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, odhalilo v neděli zveřejněné vyšetřování evropských médií. Odhalení, že USA špehovaly své spojence, se poprvé objevilo v roce 2013, ale teprve nyní novináři získali přístup ke zprávám, které podrobně popisují podporu, kterou NSA poskytovala dánská obranná zpravodajská služba (FE). Zpráva ukázala, že blízký spojenec a soused Německa spolupracoval na špionážních operacích USA, které byly zaměřeny na kancléřku a prezidenta. Cílem byl i tehdejší kandidát na kancléře za německou středolevicovou socialistickou stranu (SPD) Peer Steinbrück, odhalila nová zpráva. Vyšetřovací výbor NSA zaznamenal "velký úspěch Zdroje tajných služeb předaly informace týmu, který zahrnoval dánské, švédské a norské televizní stanice (DR, SVT a NRK v uvedeném pořadí), jakož i francouzský deník Le Monde, německý deník Süddeutsche Zeitung a německé veřejnoprávní stanice NDR a WDR. Jak reagovali němečtí představitelé? Když se Steinbrück dozvěděl o špionážních operacích proti své osobě, hovořil s německými členy výzkumného týmu. "Z politického hlediska to považuji za skandál," řekl. Připustil sice, že západní státy potřebují fungující zpravodajské služby, ale skutečnost, že dánské úřady špehovaly své partnery, ukazuje, "že si spíše dělají věci samy". Merkelová ani Steinmeier neměli "žádné informace" o špionážních operacích prováděných vedoucími dánskými vládními činiteli. Mluvčí uvedl, že kancléřka byla o odhaleních informována. Jakým způsobem se na tom podílela dánská vláda? Dánská vláda věděla o zapojení tajných služeb své země do skandálu NSA nejpozději v roce 2015. Informace o spolupráci FÚ s NSA začala shromažďovat v letech 2012 až 2014 v rámci tajné zprávy Dunhammer po odhaleních bývalého zaměstnance NSA a whistleblowera Edwarda Snowdena, uvedla NDR. Ze shromážděných informací vyplynulo, že FE pomáhala NSA špehovat přední politiky ve Švédsku, Norsku, Nizozemsku a Francii a také v Německu. Dánská rozvědka rovněž pomáhala americké agentuře špehovat dánská ministerstva zahraničí a financí a dánského výrobce zbraní. FE rovněž spolupracovala s NSA na špionážních operacích proti samotné vládě USA. Poté, co dánská vláda zjistila, kam až spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí přesně sahá, donutila v roce 2020 celé vedení FE odstoupit. Co vedlo dánské špiony k tomu, aby pomáhali NSA? Dánský expert na operace tajných služeb Thomas Wegener Friis se domnívá, že FE stála před volbou, s jakými globálními partnery bude těsněji spolupracovat. "Učinili jasné rozhodnutí spolupracovat s Američany a proti svým evropským partnerům," řekl NDR. Patricka Sensburga, který vedl německou parlamentní komisi pro vyšetřování špionážního skandálu NSA, tato zpráva nepřekvapila. Pro zákonodárce z Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové je důležité pochopit, co řídí tajné služby. "Nejde o přátelství. Není to o morálně-etických aspiracích. Jde o sledování zájmů," řekl v rozhovoru pro NDR. NSA, FE a dánské ministerstvo obrany na žádosti o komentář k výzkumu nereagovaly, nicméně v obecném prohlášení ministerstva obrany se uvádí, že "systematické odposlouchávání blízkých spojenců je nepřijatelné".