Zpět k jaderné energii? Studie ukazuje, kolik by stál nový vstup Německo

Zpět k jaderné energii? Studie ukazuje, kolik by stál nový vstup Německo Neue Zürcher Zeitung Německo Zpět k jaderné energii? Studie ukazuje, kolik by stál opětovný vstup Německo Johannes C. Bockenheimer, Berlín • 17 hodin • 3 minuty času na čtení Jaderná elektrárna Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku byla odstavena v roce 2021. Podle studie by rychlé spuštění reaktoru bylo technicky možné. Byl to nejhorší možný okamžik pro odchod: Když německá vládní koalice v dubnu 2023 odstavila poslední tři jaderné elektrárny, byla země uprostřed největší energetické krize ve své historii. Ruský útok na Ukrajinu zvýšil ceny energií, což pocítili spotřebitelé a v neposlední řadě průmyslové podniky. Ale v Berlíně zůstali pevní: jaderná energie? Ne, děkuji. Po dvaceti měsících je situace stále napjatá. Cena elektřiny pro velké průmyslové odběratele se od roku 2021 téměř ztrojnásobila, na dnešních necelých 14 centů za kilowatthodinu. Zbývající jaderné elektrárny by v této situaci mohly poskytnout úlevu. Nutné investice 20 miliard eur Americká poradenská společnost Radiant Energy Group nyní spočítala, kolik by stál návrat k jaderné energetice. Výsledek: S investicemi ve výši přibližně 20 miliard eur by mohlo být devět německých reaktorů uvedeno zpět do provozu. Pro srovnání: jen výstavba infrastruktury LNG po ukončení dodávek ruského plynu stála přes 15 miliard eur. Společnost počítá, že reaktory by mohly v příštích dvaceti letech generovat zisk více než 100 miliard eur při nákupní ceně elektřiny 100 eur za megawatthodinu. Odkazuje také na aktuální příklad z USA: Softwarová společnost Microsoft nedávno podepsala přelomovou smlouvu. Společnost chce za opětovné spuštění jaderné elektrárny Three Mile Island ve státě Pensylvánie zaplatit 110 až 115 amerických dolarů za megawatthodinu. Podle studie by mohly být tři reaktory v Německu reaktivovány obzvlášť rychle. Pec Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku by mohla znovu vyrábět elektřinu již na konci roku 2025. Do roku 2028 by mohly následovat elektrárny Emsland a Grohnde v Dolním Sasku. Šest dalších reaktorů by mělo být znovu v provozu do roku 2032. Ekonom naléhá na spravedlivé rozdělení rizik Energetický expert Manuel Frondel z RWI - Leibniz Institute for Economic Research také vidí potenciál v opětovném vstupu. „Pokud chcete dosáhnout klimatických cílů hospodárně, reaktivace devíti jaderných elektráren by jistě velmi pomohla, zvláště s životností dvacet let,“ říká v rozhovoru pro NZZ. Z ekonomického hlediska by byla reaktivace obzvláště výhodná, protože by se pak muselo v noci dovážet méně elektřiny ze zahraničí za vysoké ceny, pokračoval Frondel. Ekonom však volá po jasných pravidlech financování. Požaduje, aby množství jaderné energie bylo vydraženo a výtěžek putoval do „fondu na financování likvidace jaderného odpadu“. To by zabránilo společnosti, aby v konečném důsledku nesla náklady na likvidaci, zatímco zisky si přivlastňují soukromé společnosti. Technicky by restart byl možný, ale není to snadné. Je o tom přesvědčen jednatel sdružení TÜV Joachim Bühler. Domnívá se, že restartování tří jaderných elektráren, které byly nedávno odstaveny, by bylo „vysoce náročné z hlediska bezpečnosti, ale ne nemožné“, jak řekl NZZ. Důležitý je však čas. S každým dalším demontážním opatřením se reaktivace stává složitější, varuje. Na restart tří nejmladších reaktorů by podle jeho hodnocení bylo potřeba naplánovat minimálně tři roky. Politici už jadernou energetiku odepsali. Lidé v Berlíně však o takových úvahách nechtějí nic slyšet. Jaderná energie je „mrtvý kůň“, prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz krátce po ukončení jaderné energetiky v loňském roce. Jaderná energetika není konkurenceschopná, pomohl vicekancléř Robert Habeck. Unie je v této otázce rozdělena. Vůdce CDU a opoziční vůdce Friedrich Merz prohlásil počátkem roku otázku jaderné energie za „rozhodnuto“. Energetici později předložili straně koncepční dokument, ve kterém vyzvali k prozkoumání znovuuvedení reaktorů do provozu. Budou také zkoumány nové koncepty reaktorů. Není nutná nová budova. FDP je v debatě mnohem otevřenější. „Pokud jsou společnosti připraveny investovat do jaderné energie bez dotací, neměly by existovat žádné ideologické zákazy myšlení,“ říká mluvčí energetické politiky Lukas Köhler v rozhovoru pro NZZ.